POSLEDNÍ FINÁLOVÉ KOLO  NDR 2010, kam sme se probojovaly se Shakirou TADY

Touha zabíjí! 3.(poslední) část

27. prosince 2010 v 8:36 | Simí |  Grafické patlaniny
Příběh, který putoval do soutěže s požární tématikou ( někdy minulý školní rok )
Moc hasičské to tedy nebylo. Navíc to mohlo být dlouhé max. 2 stránky A4 :-///
Nakonec jsem zjistila, že jsem s tímto příběhem byla 2. v okrese a 1. v kraji :D


Předešlé díly :



Touha zabíjí- část 3.

Týden uplynul jako voda a já na tu věc přestala myslet. Pomalu se vzdalovaly i ty ošklivé sny. Z poklidného spánku mne vyrušilo zběsilé řehtání. Podívala jsem se z okna. ,,HOŘÍ!" Utíkala jsem za tátou a ten zavolal hasiče. Já utíkala pro Winda. ,,Musím ho zachránit." pomyslela jsem si. Nemyslela jsem na následky a vyvedla
Winda ven. Utrpěla jsem na škrábance a popáleniny, ale to bylo teď jedno. Hlavně, aby to Wind přežil. Byl popálený a z nohy mu vytékaly velké prameny krve. ,,Veterináře" zvolala jsem na tátu. Neváhal a obvolal všechny dostupné veterináře v okolí.
            Hasiči postupovali velmi rychle. Proudy vody hasily již polorozpadlou střechu. Velitel týmu všem řekl ať se klidíme stranou. ,, Spadne to." Měl pravdu. Trámy se začaly propadat. Už to nebyla zběsile hořící stáj, hasiči dohasili poslední zbytky ohně. ,,Měl veliké štěstí," prohlásil jeden z hasičů. O chvíli déle a zasypala by ho ta střecha. Přijel veterinář a odvezl Winda na kliniku. Neměl moc velké šance. Nebylo jisté jestli se někdy uzdraví. Dohodli se, že ho musejí operovat. Operace proběhla úspěšně. ,,Ještě nemá vyhráno. Pokud se do rány dostala nečistota, rána bude hnisat a moc by trpěl," prohlásil rázně veterinář. Po jeho posledních slovech se mi udělalo špatně. ,, Jako, že by se musel uspat?" Ohromeně jsem na něj hleděla. ,, Nebudeme myslet na nejhorší," chlácholil mě táta.
S Windem to šlo z kopce. Odmítal žrát ; kůň kdysi plný energie a teď trpící vyhublé zvíře. Cítil, že je to jeho konec. Já si to nechtěla připustit. ,,Winde nesmíš zemřít," vzlykala jsem. Uzdravíš se a bude to zase jako dřív." Ani já sama tomu však nevěřila. Otec a veterinář usoudili, že to nemá cenu dál prodlužovat. ,,Winde navždy zůstaneš v mém srdci." Veterinář mu píchl injekci. Podívala jsem se mu do očí a viděla, jak jiskra v nich pomalu zhasíná. Dech pomalu zpomaloval až úplně utichl. Je konec.
Nikdy jsem se nedozvěděla co bylo příčinou požáru nebo spíše kdo. Na Winda však nikdy nezapomenu. Někdy mám pocit jako by tu byl pořád se mnou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DenDa DenDa | Web | 27. prosince 2010 v 8:46 | Reagovat

to seš dobrá! :-)

2 Heidy Heidy | Web | 27. prosince 2010 v 9:24 | Reagovat

Téda to je smutný. Ale na mě až moc rychle pojatý. Hnedka v jedný kapitole se zraní při požáru a pak hnedka na to zemře :( Musím říct ale že hezky píšeš :D

3 /SweeThy/. /SweeThy/. | Web | 27. prosince 2010 v 11:44 | Reagovat

[2]:taky ybch trošku řekla :-)

4 Simí Simí | Web | 27. prosince 2010 v 14:16 | Reagovat

[2]:,[3]:  tak on byl rozsah jen 2 A4 :-// ale je to takový rychlý, to uznávám :D :-)) děkuji, za to, že jsi to někdo přečetl a napsal svůj názor. Většina napíše pouze pěkný nebo něco v tom smyslu... ;-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Hafici.cz Miciny.cz Konicci.cz